is epic
Nikdy se nepocital mezi zvlast chytre. Vedel dost, aby vedel tohle a uz nic moc dalsiho. Ale svet mel sve vrstvy. Prostackum nabizel prostotu. Moudrym nabizel hloubku. A jedinou odvahu stojici za uznani bylo lze nalezt v tom, ze se clovek smiril se svym mistem v radu veci – v prisne, neochvejne uprimnosti, byt by byla sebevic ponizujici.
to be happy?
Cokoliv uděláme, nebo naopak neuděláme, cokoliv strpíme nebo umožníme, aby se naší nečinností stalo, čemukoliv se nepostavíme a cokoliv se pokusíme vytěsnit z naší mysli, nám život vrátí jako plivanec do obličeje a s pobavenou lehkostí sleduje, jak slina teče po tváři. Nám pak zbývá jen zpytovat svědomí a litovat, pokud důsledky našich činů postihly ty, na kterých stojí naše chuť do života.
Jedinou odpovědí je již nikdy nedopustit, postavit se životu čelem a ohánět se zodpovědností jako mečem, štítem i zbrojí proti tomu, aby se cokoliv podobného znovu událo.
Ke smůle všech zůčastněných se minulost, ač mnozí myslitelé pochybují, nedá změnit.
Anomander Dlouhý vlas položil Endestovi ruku na rameno.
Příteli, byl jsi mi vždycky nečím víc, než jsem si zasloužil.
Endest Silann zavrtěl hlavou, poklonu odmítal.
Máme-li žít pokračoval Dlouhý vlas, musíme riskovat. Jinak se naše životy stanou smrtí ve všem kromě jména. Žádný boj není příliš velký, žádná přesila není zdrcující, protože i když selžeme – i když padneme – budeme vědět, že jsme žili.
Endest kývl, neschopen slova. Měly mu po tvářích kanou slzy, ale byl uvnitř úplně suchý – lebku měl uplně…suchou. Zoufalství bylo výhní, kde všechno shořelo, kde zůstal jen popel, avšak žár přetrvával, prudký a podrážděný.
Den začal. Dlouhý vlas si stahoval rukavice. Tato cesta…budu se z ní těšit, příteli. Budu vědět, že tu stojíš, abys mě vyprovodil.
A syn noci vykročil.
Endest Silann se díval. Na válečníka v koženém plášti, s vlajícími dlouhými stříbrnými vlasy. S Dragnipůrem v pochvě.
Lekce se stávají lekcemi teprve když poučovaný získá dostatečnou pokoru, aby jim začal věnovat pozornost. Když se dostane za všechny sobecké výmluvy a vysvětlován používané k boji s poctivým pocitem viny. Většina má v povaze nejdřív zaútočit, zříci se veškerých představ o vině a hanbě. Zuřivě se rozmáchnout a odkráčet s přesvědčením o vlastní spravedlnosti.