DR.ZLOUN
web of an ex-breast fetishist
Category Archives: Wise-shit
A prave proto, spis nez kvuli cemu jinemu, byl jeho a Murilluv plan poslednim cinem lidskosti, jaky kdy provede. Zrada byla podle Rallika nejhorsi ze vsech zlocinu, protoze cloveku brala vsechno lidske a pretvorila to v bolest. Tvari v tvar tomu byla vrazda sama koncem, vyla rychla a ukoncila uzkost a zoufalstvi zivota bez nadeje. Pokud pujde vse podle planu, pani Simtal a ti muzi, kteri se s ni spojili, kdyz zrazovala sveho manzela, pana Colla, zemrou. Mohlo to napravit zlo, mohlo to naklonit vazky odplaty? Ne, ale mohlo to jednomu muzi vratit zivot a nadeji.
Rallik sam tyto dary jiz davno ztratil a nebyl ten typ cloveka, ktery prohrabava uhliky. Neprezila ani jiskricka, tudiz nebylo mozne rozfoukat plaminek. Zivot patril jinym lidem a jediny narok, ktery si na nej Rallik cinil, byla moc brat jej ostatnim. A nadeji by nepoznal, ani kdyby ji mel primo pod nosem. Nadeje byla prilis cizi, prilis dlouho byla jen prizrakem.
O nadeji
O cilevedomosti
Jeste nikdy se nepokousel projit takovymi dvermi. Nebyl si ani jisty, je-li to vubec mozne. A jestli za nimi prezije, bude se moci vratit? A krome toho mel jeste jeden, mnohem vetsi problem: prave se pokousel vstoupit do rise, kde nebyl vitan.
Otevrel oci. Jsem smer, rekl tise a oprel se o prekazku. Jsem dotyk chodby. Nikde nic chaosu neodola. Citil, jak dvere zacinaji povolovat. Mavl rukou za sebe a zahnal silici tlak. Jenom ja projdu! zasycel. Nahle, s podivnym dusnutim, proklouzl skrz a kolem nej vzplala energie.
Zavravoral na drsne, vyprahle zemi. Znovu ziskal rovnovahu a rozhledl se kolem sebe. Stal na puste plani a na obzoru daleko po sve levici videl hrby nizkych vrsku. Obloha mela barvu rtuti a primo nad nim byla poseya dlouhymi, vlaknitymi mraky, ktere se se pohybovaly zaroven a byly cerne jako atrament.
Rychlej Ben se posadil, zkrizil nohy a ruce sepjal v kline. Stinupane, rekl, vladce stinu, prisel jsem do tve rise. Uvitas mne, jak se na mirumilovneho navstevnika patri?
Z kopcu prisla odpoved: vyti oharu.
No fate
but what we make
My name is Maximus Decimus Meridius, commander of the Armies of the North, General of the Felix Legions, loyal servant to the true emperor, Marcus Aurelius. Father to a murdered son, husband to a murdered wife. And I will have my vengeance, in this life or the next.
O pomstě
Captain Haddock: I thought you were an optimist.
Tintin: You were wrong, weren’t you? I’m a realist.
Captain Haddock: Ah, it’s just another name for a quitter.
Tintin: You can call me what you like. Don’t you get it? We failed.
Captain Haddock: Failed. There are plenty of others willing to call you a failure. A fool. A loser. A hopeless souse. Don’t you ever say it of yourself. You send out the wrong signal, that is what people pick up. Don’t you understand? You care about something, you fight for it. You hit a wall, you push through it. There’s something you need to know about failure, Tintin. You can never let it defeat you.
O neúspěchu
Ve škole se celé vyučování točí kolem uhlí. Kromě základního umění číst a počítat se většina informací týká jeho těžby a zpracování. S vyjímkou každodenní lekce z dějin Panemu. Většinou jde o snůšku žvástů o tom, za co všechno vděčíme Kapitolu. Vím, že nám neříkají všechno, a že skutečný příběh vzpoury bude hodně jiný. Moc často na to ale nemyslím. Ať už je pravda jakákoliv, nevím, jak by mi pomohla sehnat potravu.
O prioritách
Meditate on this
I will
you can do much better than that
Come on
O utrpení
Strach je cesta do temnoty.
Strach vede k hněvu, hněv vede k nenávisti a nenávist vede k utrpení.
Luke: i do not believe it!
Yoda: that is why you fail
O víře
There are times when every other word comes harder. When the world tends to challenge us, test us, try us, take us back from safe walls of our imagination. This is the moment one needs a direction. Once you have it, you can push, pull, jump or dodge to keep yourself on the right way. Once you do not, it is like chasing the butterflies blidfolded. Time to time you see a ray of light, it attracts you and you stumble forward to get it. Sometimes it runs away, but there are moments you are lucky enough to get it. Than you put your cover away and look at it. It might be nice or dull, you might feel happy or sad, but no matter what is that you feel, it just takes a while. Once the primary reaction is gone, you find yourself blindfolded again and wandering around. Seeing random rays of light is like playing a video game. Sometimes it is a fun, but in the end, you cannot feel any meaning.
All you need is to watch closely what is life all about…keep close to see the smallest wrinkle on the face of every day…and wait until comes a light that strikes you hard. A light, that makes you remember what you wanted to do when you were a child, what you alwas wanted to see and what lights a fire in your chest, or anywhere else, when you just starting to think about. This is what you have to do, or at least try… just say fuck off to anything and anyone standing in your way, because it is the only chance, how to get your fucking life back.
Meaning of life
What have I got? Really? Some money in my pocket, some nice threads, fancy car at my disposal, and I’m single. Yeah… unattached, free as a bird… I don’t depend on nobody and nobody depends on me… My life’s my own. But I don’t have peace of mind. And if you don’t have that, you’ve got nothing. So… what’s the answer? That’s what I keep asking myself. What’s it all about? You know what I mean? Alfie
Peace of mind
Hanavat se pomalu posadila a vytvořila třetí vrchol trojuhelníku u ohně. Přijala hrnek a v měkkém světle si ho prohlížela. Cínový – Bolkandský. Takže jsi jim to všechno neprodala zpátky, jak vidím.
Jenom věci, které nebyly k ničemu, odpověděla Rafala. A těch bylo až dost.
Tím se od nich lišíme, poznamenala Šelemasa. My nevynalezáme zbytečnosti, ani si nevymýšlíme potřeby, které neexistují. Má-li civilizace – jak to nazývají – skutečnou definici, potom to musí být toto. Nemyslíš, mahib?
Dřevní titul pro těhotnou ženu Hanavat potěšil. Přestože byly její společnice mladé, pamatovaly si staré způsoby a úctu, jakou tyto způsoby přinášely. V tom máš možná pravdu, Šelemaso. Ale říkám si, že civilizaci možná neurčují předměty – možná to jsou spíše postoje, které jim dávají vzniknout, a taky té podivně přetažené ceně k nim přičítané. Důležitá je výsada vytvářet neužitečné věci, protože to ukazuje na bohatství a nadbytek, volný čas a všechno to ostatní.
O civilizaci
Probralo ji řinčení zbraní. Lostara zamrkala. Uviděla nad sebou oblohu. Snažila se rozpomenout, co se stalo. Bolela ji hlava, pod nosními dírkami a v uších cítila zaschlou krev. Otočila hlavu. Pobočnice ležela vedle ní. Hrudník se jí pomalu zvedal a klesal.
Alespoň něco.
Někdo zachroptěl, jako by měl bolesti. Lostara Yil se posadila právě včas, aby viděla, jak se Henar Vygulf potácí a z rány na prsou mu stříká krev. Blížili se k němu tři Nah´rukové.
Henar padl na záda téměř u Lostařiných nohou. Lostara Yil se zvedla a tasila zbraně. Uviděl ji a utrpení v jeho očích ji připravilo o dech.
Mrzí mě to…
O lásce
Není to jednoduché, prohlásil a zamračil se, jak se probíral svými myšlenkami, alespoň ne na světě – tedy mezi lidmi. Společnost, kultura, národ – na světě jsou tedy útočníci a jsou na něm obránci. Většina z nás v sobě má prvky obojího, ale ve všeobecném smyslu slova osoba padne do jednoho či do druhého tábora, podle své povahy.
Tím neříkám, že agrese jsou schopni jen ti, co útočí, pokračoval Silchas. To zdaleka ne. Svým šermířským nadáním jsem hlavně obránce. Spoléhám na načasování a protiútok – využívám útočníkových pokročilých zálib, jedinečnosti jeho záměrů. Protiútok je svým způsobem taky agrese. Chápeš ten rozdíl?
O útoku a obraně
Pohleď na ten meč, který nosí, promluvil vedle ní Kalt Urmanal. Pohleď, jak špička probodává zem. Tenhle Onos T´oolan není na pózy. A nikdy nebyl. Vzpomínám si, když jsem ho viděl naposledy. Porazil svého vyzyvatele. Předvedl takovou zručnost, že deset tisíc Imassů stálo v němém úžasu. A přece tam stál, jakoby poražený byl on.
Unavený zamlumlala Rystalle.
Ano, ale ne z boje. Byl unavený z nezbytnosti, Rystalle Ev.
Zvážila to a kývla.
Tohoto válečníka budu následovat, dodal Kalt.
Ano.
O nezbytnosti
Major Zeman: To nebylo zrovna vod něho moc chytrý. Musel počítat s prozrazením…ne? Nebo, že by nevěděl o původu těch peněz?
Major Pavlásek: No, to není vyloučeno. Ten mládenec má, mírně řečeno, spodní hranici IQ. Takoví jsou nejhorší. Jejich primitivizmus je bez zábran. Může vést až k rafinovanosti.
Stejskal: Mám ho sem pustit?
Major Pavlásek: No zkusme to, ale moc si od toho neslibuju.
O rafinovanosti
Ale zase, kolik válek můžete vybojovat, pokud jste v takovém vojsku? Když vás zradí vaše tyranská císařovna.
Zubatý kousek železa zaražený do srdce Lovců kostí, a rána nikdy nepřestala krvácet. Udělali jsme všechno, co od nás císařovna žádala. Přesto kývla prstem a pro naše hlavy už připravovali bodce. Hněv mohl hořet jen určitou dobu. Vystačil jim, aby si prosekali krvavou cestu přes Lederskou říši. Ale to už dokázali. A co jim ten hněv nahradí teď?
Ten kousek železa je třeba vytáhnout a rána se musí zahojit.
O zradě
The Oracle: Do you see her die?
Neo: No.
The Oracle: You have the sight now, Neo. You are looking at the world without time.
Neo: Then why can’t I see what happens to her?
The Oracle: We can never see past the choices we don’t understand.
Neo: Are you saying I have to choose whether Trinity lives or dies?
The Oracle: No, you’ve already made the choice. Now you have to understand it.
Neo: No. I can’t do that. I won’t.
The Oracle: Well, you have to.
Neo: Why?
The Oracle: Because you’re the One.
O volbě
Byl jsem nevšímavý příliš dlouho a k příliš mnoha věcem. Přitahoval otěže největší síle svého ducha, potřebě soudit a jednat rozhodně podle pravého teblorského způsobu. Snášel jsem lháře a podlce dost dlouho. Teď jim odpoví můj meč. Toblakajský válečník se ještě méně zajímal o jména, protože jména přivolávala přísahy a on měl přísah plné zuby. Ne, bude zabíjet, jak se mu zlíbí. Těšil se na návrat. Pokud dorazí včas.
witness!
Karsa
Vědět toho hodně o hodně věcech většinou znamená, že se pak těžko pro cokoliv dovedeme, s klidnou myslí, rozhodnout.
peace of mind is what we need
O vědění
My všichni jsme tvůrci soukromých tapisérií a zobrazujeme vlastní hrdinskou existenci. Žel, jen ti nejšílenější z nás tkají pouze zlatou nití – zatímco ostatní, kteří se nebojí pravdy, pracují s celou paletou, tmavými přadeny, stíny, místy, kam jasné světlo nikdy nepronikne, kde roste vše, co není pěkné.
Je opravdu tragické, jak málo z nás se nebojí pravdy.
O pravdě
Některé cesty se opouštějí snáze než jiné. Mnozí po nich chodí za budoucností, ale objeví pouze minulost. Jiní usilují o minulost, a zjistí, že minulost vůbec není taková, jak si představovali. Jeden může jít hledat přátele a nalézt pouze cizince. Může toužit po společnosti, ale najít jen krutou samotu.
Pár cest nabízí dar pouti, místo někde vepředu a někde v srdci, a obojí se nalézá na jejím konci.
Je také pravda, že některé cesty vůbec nekončí, a že z pouti se může vyklubat útěk před spásou, a všechna břemena, která jeden nesl, teď musí odnést zpátky na místo, odkud vzešla.
tricky shit this philosophy