Nicméně, přechod z pusté planiny na zelené pastviny a stopy lidské činnosti byly pro Toca Mladšího šokem. Se slabým neklidem si uvědomil, že si zvykl na samotu na pláni, již Elinové nazývali Lamatath. Nepřítomnost lidí – těch mimo skupinu jeho známých…cizinců – zmenšilo napětí, jež neustále cítil.
Možná ho cítíme všichni. Neznámé obličeje, odměřené pohledy, smysly zbystřené ve snaze odhadnout vše neznámé. Přirozené problémy se společností. Toužíme všichni zůstat neviditelní, nepovšimnutí? Je snad to, že ostatní vidí, co děláme, největším důvodem, proč se ovládáme?