http://www.jarosovi.cz/nova-zasedacka/
DR.ZLOUN
web of an ex-breast fetishist
Category Archives: Wise-shit
O přirozených důsledcích
Cokoliv uděláme, nebo naopak neuděláme, cokoliv strpíme nebo umožníme, aby se naší nečinností stalo, čemukoliv se nepostavíme a cokoliv se pokusíme vytěsnit z naší mysli, nám život vrátí jako plivanec do obličeje a s pobavenou lehkostí sleduje, jak slina teče po tváři. Nám pak zbývá jen zpytovat svědomí a litovat, pokud důsledky našich činů postihly ty, na kterých stojí naše chuť do života.
Jedinou odpovědí je již nikdy nedopustit, postavit se životu čelem a ohánět se zodpovědností jako mečem, štítem i zbrojí proti tomu, aby se cokoliv podobného znovu událo.
Ke smůle všech zůčastněných se minulost, ač mnozí myslitelé pochybují, nedá změnit.
O životě
Anomander Dlouhý vlas položil Endestovi ruku na rameno.
Příteli, byl jsi mi vždycky nečím víc, než jsem si zasloužil.
Endest Silann zavrtěl hlavou, poklonu odmítal.
Máme-li žít pokračoval Dlouhý vlas, musíme riskovat. Jinak se naše životy stanou smrtí ve všem kromě jména. Žádný boj není příliš velký, žádná přesila není zdrcující, protože i když selžeme – i když padneme – budeme vědět, že jsme žili.
Endest kývl, neschopen slova. Měly mu po tvářích kanou slzy, ale byl uvnitř úplně suchý – lebku měl uplně…suchou. Zoufalství bylo výhní, kde všechno shořelo, kde zůstal jen popel, avšak žár přetrvával, prudký a podrážděný.
Den začal. Dlouhý vlas si stahoval rukavice. Tato cesta…budu se z ní těšit, příteli. Budu vědět, že tu stojíš, abys mě vyprovodil.
A syn noci vykročil.
Endest Silann se díval. Na válečníka v koženém plášti, s vlajícími dlouhými stříbrnými vlasy. S Dragnipůrem v pochvě.
Lekce se stávají lekcemi teprve když poučovaný získá dostatečnou pokoru, aby jim začal věnovat pozornost. Když se dostane za všechny sobecké výmluvy a vysvětlován používané k boji s poctivým pocitem viny. Většina má v povaze nejdřív zaútočit, zříci se veškerých představ o vině a hanbě. Zuřivě se rozmáchnout a odkráčet s přesvědčením o vlastní spravedlnosti.
Lekce
O hrách
Advokát Slím byl vysoký a hubený. Čelo a levou tvář až k bradě měl postižené kožní chorobou, vytvářející na popraskané tkáni šupiny připomínající břicha čerstvě vylíhlých aligátorů. Nemoci ho mohly snadno zbavit příslušné masti, nicméně bylo jasné, že legendární obhájce lederského práva si svou plazí dermatózu ve skutečnosti pěstuje, neboť chytře doplňovala jeho pověst i chladné oči bez života.
Právě stál v Buggově kanceláři a hrbil se, jako by chtěl vypadat ještě hubenější. Vysoký límec tmavozeleného pláště se mu za protaženou holou hlavou s malýma ušima rozšiřoval jako hadí kápě. Díval se na Bugga unyle tím svým obvyklým neživým způsobem. „Slyšel jsem správně?“ tázal se a usilovně se snažil dodat hlasu na syčivosti. Ve skutečnosti to ale znělo rozechvěle a trapně. Bugg si s mírným překvapením uvědomil, že to zní přesně, jako kdyby se had snažil mluvit s tlamou beze rtů. Ačkoliv had by se těžko ptal právě na tohle. Hadi nežádají objasnění. Nebo ano?
„Tváříte se nanejvýš podivně, pane Buggu,“ pronesl Slím po chvíli. „Zmátlo vás snad, že jsem vás nedokázal pochopit?“
„Opravdu jste mě nepochopil?“
„Proto jsem žádal o zopakování.“
„Aha. No, a co si myslíte, že jste slyšel?“
Advokát zamrkal. „To jsme skutečně vyslovili všechna ta slova, jen abychom se vrátili k mé původní otázce?“
„Klidně můžete vyslovit nějaká další, Slíme.“
„Spíš než bych se prostě opakoval.“
„Já se hrozně nerad opakuju.“
Bugg věděl, že advokát Slím nesnáší, je-li z něčeho perplex. I když to snad ani nebylo skutečné slovo.
„Pane Buggu, jak víte, nesnáším, jsem-li z něčeho perplex.“
O touze
aha pokracovala a kyvla, uz vidim toho stareho Onraka – vidim paniku, kterou maji muzi vzdycky v ocich, kdyz vsechno, po cem touzili, je najednou na dosah ruky. Ale vez jedno, i ja touzila a ted citim… Paniku. Milovat v nepritomnosti je jako vznaset se na nehybnych vodach. Zadne nahle proudy. Zadne zradne prilivy. Zadne nebezpeci utopeni. My dva, Onraku, jsme se vznaseli prilis dlouho.
Make it great
or kill it
Now
what?
Disciplína je nejlepší zbraní proti pokrytectví. Když odpovídáme na ukrutnost fanatiků, musíme změřit klady vlastní kontrolované reakce. A přece ve svém řečnění a zbožnosti nesmíme tvrdit, ze postrádáme vlastní fanatiky, protože pokrytci se rodí, kdkoliv tradice drží, a nejčastěji tehdy, vznikne-li dojem, že tyto tradice jsou ohroženy. Fanatiky lze stvořit stejně snadno, jako prostřední morálního úpadku (ať skutečného či představovaného), jako třeba v prostřední zákonem podložené nespravedlnosti či pod vlajkou zdravého rozumu.
Disciplína znamená čelit nepříteli uvnitř stejně jako tomu před vámi, protože bez kritického posouzení zbraň ve vašich rukou nezpůsobí – a nebuďme zdrženliví – nic jiného než vraždu.
A první obětí je morální bezůhonnost vaší věci.
O disciplíně
Prometheus
Trik spočívá v tom, pane Pottere, té bolesti si vůbec nevšímat.
1. čarodějovo pravidlo
První čarodějovo pravidlo zní: lidé jsou hloupí.
Lidé jsou hloupí, když někdo má tu správnou motivaci, tak téměř každý uvěří téměř všemu. Protože lidé jsou hloupí, budou věřit lži, protože chtějí věřit, že to je pravda, nebo protože se bojí, že by to mohla být pravda. Hlavy lidí jsou plné znalostí, faktů a názorů. Většina z nich je nesprávná, jenomže oni si myslí, že jsou všechny pravdivé. Lidé jsou hloupí, jenom zřídka dokážou objevit rozdíl mezi lží a pravdou, přitom si však věří, že to dokážou, takže je ještě lehčí je oklamat.
O osamelosti
Ta prvni chvile byla, kdyz jsem mel prednasku v K. a pak jel vecer prespat do Lechovic, abych rano jel zase zpatky do toho vzdaleneho kraje na pohreb kamarada kneze, ktereho nestastnou nahodou prejel vlak. Dobri katolici v K. me ale ochotne uvedli do reality, ze to az tak uplna nahoda nebyla, ze tam byl vztah a zena a dite a jeste i dalsi veci a ze se kamarad knez v zoufalstvi sel zabit na koleje, protoze uz nevidel jine reseni sveho svojiho zivota, a ja jsem pak nasel svedectvi masinfiry, ktery popisoval, jak videl stojici postavu a jak brzdil a brzdil a jak ta postava stala a neuhnula. Jak to bylo doopravdy, nevim, vim jen, co mi rekli farnici v K., a znam svedectvi toho masinfiry. Byl by to namet na film.
Continue reading
Chodby a pláč pro Seren Pedak
Akvizitor jela vedle mága Korla. Přemýšlela jsem začala o magii kterou používáš. Ještě nikdy jsem neslyšela o kouzlu, které obětem ukradne vůli, které jim sáhne do mysli.
Ani se nedivím zabručel. Tohle je hotovej zapadákov, veškerá magie je syrová a hnusná. Žádná rafinovanost, zjemnění moci. Ve vaší zemi je většina dveří zavřených. Pochybuju, že za posledních deset tisíc let došlo ve studiu kouzel k nějakým objevům.
Děkuju za obdiv, Korlo. Možná bys to mohl mě, hloupé, vysvětlit.
Mág si povzdechl, kde začít?
S manipulací lidského myšlení.
Mockra, tak se ta chodba jmenuje.
Dobře, špatný nápad. Ještě dál, co je to chodba?
To se těžko vysvětluje, holka. Je to magická cesta. Síly, které ovládají veškerou existenci, jsou aspektovaní. Což znamená…
Aspektované. Stejně, jako jsou aspektované držby?
Držby, potřásl hlavou. Jako kdybychom seděli na voze s hranatýma kolama a pochvalovali si hladkou jízdu. To jsou držby, akvizitor. Byly vytvořený na dávno zmizelým světě, kde byly síly drsnější, divočejší, špinavější. chodby, dalo by se říct, jsou vlastně kola bez rohů.
The devil you know
is always better than devil you don’t.
always greener on the other side?
Is the Grass
What is a great hook? It’s the connecting point between the tangibles of the product… and the hazy inner needs of your prospect. Those needs include a steep requirement for believability, a yearning for magic and specialness, and a staggering hunger for something that wakes him up.
A great hook isn’t like a hand coming out of the ad and grabbing your reader.
Naw. It’s more like a black hole that sucks your prospect into the ad, kicking and screaming, and jettisons him through your pitch in a breathless ride that has his heart pumping and his deepest desires roiling.
For most of the ads you write, your reader will NOT come along willingly. He doesn’t WANT to be sold. He doesn’t WANT his hopes fired up — they’ve been cruelly dashed too many times before.
And he for sure doesn’t TRUST you for a second.
He will fight you all the way.
Which, for a top writer, is just fine. Once hooked, the pitch will get delivered to the prospect. If your product deserves to be purchased, you now can make that happen.
Does any of this sound like something that’s OBVIOUS to most people? Of course not.
Great hooks hide. You gotta go in after them.
Captain Hook
Bugg mu podal košili. Jak se vám daří udržet si svaly, když nic neděláte, to je mi záhadou, prohlásil.
Beddiktovský znak, můj milý, smutný sluho. Měl bys vidět Bryse pod tou jeho zbrojí. Ale i on je drobeček ve srovnání s Hullem. Já, jako prostřední syn pochopitelně představuju dokonalou rovnováhu. Důvtip, tělesnou zdatnost a spoustu nadání, odpovídající mému vrozenému půvabu. Když se to spojí s mou neobyčejnou schopností to všechno promarnit, tak před sebou vidíš hotovou dokonalost.
Hezký a dojemný proslov, pochválil ho Bugg.
Tehol
Brys si neuměl představit někoho, kdo se vůbec nedokáže bránit, přinejmenším po dosažení dospělosti, ale Turudal Brizad byl takový. Vlastně choť vyjádřil názor, že je pouhým předvojem, pionýrem stavu lidského života, kdy vojančení bude ponecháno na dlužnících a duševně nezpůsobilých. Ačkoliv se tomu Brys zpočátku vysmíval, když mu Brizadova slova zopakovali, nyní začal kolísat. Lederské vojsko bylo pořád silné, ale stále víc bylo spoutáno s hospodářstvím. Každé tažení bylo příležitostí získat bohatství. A mezi civilisty – obchodníky, kupci a těmi, kdo sloužili nevyčíslitelným potřebám civilizace – se už jen málokdo obtěžoval s vojenským výcvikem. Jejich názor na vojáky nyní podbarvovalo opovržení.
Dokud nás nebudou potřebovat, samozřejmě.
O schopnosti obrany
Clean up your web
young man!
T´lann Imass dokončili přípravy. Kostěj naostřeným bhederiním žebrem načrtl ve vyschlé půdě kruh dvacet kroků v průměru a rozházel v něm semínka a mračna spór. Ibra Gholan a jeho dva válečníci postavili kousek od kruhu něco na způsob zaměřovacího kamene – kusy pálených cihel spojené maltou, který vzali ze zbořené zdi domu – a neustále ho v matoucí záři dvou sluncí přesouvali podle Monokových pokynů.
To nebude snadné, poznamenal Trull pozorující T´lann Imass kolem sloupku, takže moje krev asi ještě chvíli vydrží
Onrak pomalu otočil poničenou hlavu a zadíval se na Tiste Edur. To ty bys měl prchat, Trulle Sengare.
Tvůj kostěj mi vysvětlil, že potřebují jenom pár kapek.
Můj kostěj…už ne. Pravda, pokud vše půjde dobře.
Proč by nemělo?
Kvůli Tiste Liosan. Kurald Thyrrlan – to je jméno, jež dali své chodbě. Senešal Jorrude není čaroděj. Je kněz-válečník.
Trull se zamračil. U Tiste Edur je to stejné, tedy u mých lidí, Onraku…
A jako takový musí senešal před svou mocí poklekat, kdežto čaroděj svou mocí vládne. Tvůj přístup je znepokojivý, Trulle Sengare. Předpokládáš, že ti moc poskytuje dobrotivý duch. Pikud se ducha někdo zmocní, nemusíš si toho ani všimnout. A potom se staneš obětí, nástrojem sloužícím neznámým cílům.
Onrak se odmlčel a jen se na Edura díval… a Trullovi sebrala smrtelná bledost jiskru z očí. Pochopil a zatvářil se zděšeně. A tak ti odpovídám na otázku, kterou jsi mi ještě nepoložil. Žel, neznámená to, že jsem vševědoucí.
Duch jenž dává senešalovi jeho moc, může být zkažený. Nemůžeš to vědět…dokud nebude vypuštěn. Ale i pak, zlí duchové se umějí velmi dobře skrývat. Ten, co se jmenuje Osserik, je…ztracen. Lidé ho znají jako Osrika. Neznám zdroj Monokových znalostí v této věci. Proto ruka za senešalovou mocí asi nebude Osserikova, nýbrž nějaké jiné entity skrývající se za Osserikovým jménem. Přesto Tiste Liosan nic netuší.
O moci
The most difficult of tasks.
You must discover your purpose.
My purpose?
That which you fight for.
I fight to stay alive.
As do we all. But to grasp the heavens you must fight for something greater. Something beyond mere survival.
This is a decision each man, whether slave or free born, must forge himself.
It is yours alone.
To your purpose. And the destiny it shall lead you to.
O smyslu
Promluvil Kallor. Anomandere! Žádám o tvůj jasný úsudek – žádám spravedlnost tvého meče – nenech se zviklat soucitem druhých, a to včetně Korlat, která ti teď naléhavě šeptá do ucha.
Syn noci zvedl obočí a otočil se k velekráli. Co jiného, Kallore pronesl klidným, hlubokým hlasem, mi brání vrazit ti meč do tvého černého srdce…ne li soucit?
Jak oblohu konečně plně uchvátilo světlo vycházejícího slunce, svraštělý, hubený obličej starodávného válečníka získal ještě bledší odstín. Mluvím o dítěti, zabručel. Nepochybně cítíš její moc, nejohavnější z květů…
Moc? Toto místo jí překypuje, Kallore. Tento tábor se stal magnetem. Máš pravdu, že se bojíš. Zalétl pohledem k Mhybe, která se zastavila pár kroků před ním. Stála tu jako přimražená, protože jeho pohled působil jako mocná hrozba, dost silná, aby zalapala po dechu a začala se jí podlamovat kolena.
Síly přírody, matko, podotkl, nezajímá spravedlnost, pravda?
Dalo jí práci odpovědět. Ano, pane Měsíčního Kamene.
Padá teda na nás, rozumné bytosti, jakkoliv toho nehodné, prosazovat mravní hlediska.
O spravedlnosti
Vypravec pribehu se posadil na okraj utesu a v zilach citil zivot a nadeji. Neco, ceho nebyl schopen a cemu se branil vetsinu sveho zivota.
Prakticky cely svuj vedomy zivot byla jeho chodba otravena. Od malicka dychal jeji zkazeny vzduch a zivil v sobe loziska bolesti a nemoci. Stal se veznem a okolnosti za nim uzavrely zamky. To ze klice k nim trima v rukou pro nej bylo po tech nekolika desetileti velke prekvapeni. Ne, to je lez, uvedomil si. Tusil to, rekneme poslednich 10 let to tusil a v dusi mu rostla nadeje. Ovsem kontrast mezi cistou nadeji a zkazenym svetem byl skoro nesnesitelny. Mnohdy az tak, ze nadeji odvrhnul, aby mohl vubec zit dal.